Milevské slavnosti, Bartolomějské posvícení

Šibenný vrch se nachází necelé 2 km od milevského náměstí směrem na západ. Je to onen nepříliš výrazný pahorek se smrkovým lesem. Po cestě k němu se nachází i pěkná vyhlídka na město.

Šibenice stávala na místě dodnes nazývaném „Šibeník“ nebo Šibenný vrch, v nadmořské výšce 529 metrů. Vede na něj i zelená turistická značka s rozcestníkem nedaleko místa, kde vydechli naposled všichni odsouzení. Kříž symbolizující toto místo je od něj vzdálen asi 100 metrů směrem k městu.

Samotný vrch tvoří ostrý zalesněný hřbet, dlouhý přibližně 500 až 600 metrů, který vybíhá kolmo na východ směrem k Milevsku. Zde se svého času nacházel i kámen, který byl nazýván „katův kámen“. Do svrchní plochy kamene byl vtesán kruh o průměru asi10 cm, který byl po straně opatřen stružkou. Na něm měly údajně spočívat hlavy odsouzenců před setnutím.

Historie

Od 14. do 18. století popravovali za městem milevští občané místní provinilce. Na popravišti skončili vrazi, žháři nebo také bigamista. Místo exekucí je na jednom ze zdejších vrchů, západně od města dodnes patrné.

Zde stála podezděná trámová šibenice pro dva až tři odsouzené a na tomto místě se také stínalo i zahrabávalo zaživa. V těchto místech dodnes neunikne pozornému návštěvníkovi několik vyvýšenin, někdy dva až tři metry vysokých, které jsou porostlé mechem. Soudí se, že jsou to hroby popravených hříšníků, především těch, kteří byli odsouzeni k smrti zahrabáním zaživa.

Takový odsouzenec byl posazen do mělkého hrobu, byl obložen bodláčím a křovím, a nato byl katovými pomocníky zasypán až po hlavu. Poté byl odsouzenci na srdce nasazen kůl s ostře kovaným hrotem, načež byla navršena mohyla až nad jeho hlavu. Potom kat takto nalíčeným kůlem srdce probodl a nový hrob ještě přikryl mohutnou vrstvou zeminy.